Olše, olšové dřevo

Listnaté dřevo olše z čeledi Betulaceae miluje vodu a proto ji tak často nalezneme na březích vodních toků. Dřevo olše ponořené do vody vydrží dokonce déle, než kdyby bylo na suchu. Čerstvě po pokácení je oranžově červená, postupem času ale tmavne do načervenale bílé až načervenale hnědé.

Mezi bělí a jádrem není markantní rozdíl, obecně je dřevo olše nevýrazné.

Co se vyrábí ze dřeva Olše?

Dřevo je sice měkké ale poměrně dobře drží v ohybu. Slouží proto jako alternativa mnohem lépe ohybatelnému Jasanu při výrobě násad krumpáčů, košťat nebo jiných pracovních pomůcek. Málokdo možná ví, že olše je tradičním materiálem pro výrobu klasických dřeváků. V dalekém Japonsku je zase vyhledávaným zdrojem pro umělecké řezbářství a sochařství.

Na výrobu masivního nábytku nebo dřevěných podlah najdeme lepší materiály, ovšem někdy bývá olše používána jako tzv. falešný mahagon. Když se olše správně namoří, tak je téměř k nerozeznání od tvrdého mahagonu. V interiéru domácností můžeme najít olši také jako dýhy lepené na OSB desky.

Z olše se vyrábí také krásné mozaikové podlahy Imperial, v rozumné kombinaci světlých a tmavých barev působí majestátním dojmem.

Vlastnosti dřeva olše

Přestože by mohl výskyt olše napovídat zadržování vody, není tomu tak – olše schne velmi dobře. Nízká pevnost v ohybu a rázová houževnatost jsou vykoupeny střední pevností v tlaku a velmi nízkou tuhostí – olši je tak možné poměrně dobře ohýbat. Dřevo jen mírně tupí řezné nástroje (daleko méně než třeba borovice). Běl není trvanlivá a je třeba ji impregnovat. Olše řadíme mezi měkká dřeva, a proto u ní hrozí napadnutí červotočem.